Rozmarýn bývala oblíbená bylinka našich prababiček. Voněla tajemstvím, připisovaly se jí různé magické vlastnosti. Dnes ovšem rozmarýn čaruje pouze v kuchyni a v kosmetice a pozoruhodný je i jeho vliv na zdraví. Proč by tedy neměl chybět v žádné domácnosti?
Historie rozmarýnu je příběh pokrývající tisíce let. Příběh ponořený v mýtech a tradicích mnoha různých civilizací. Věřilo se, že rozmarýn roste v zahradách spravedlivých lidí, které chrání před zlými duchy. Znali ho už staří Řekové a Římané. Řečtí studenti často nosili na hlavě rozmarýnový věnec, který měl sloužit k povzbuzení jejich paměti během zkoušek. V 9. století ho nechal Karel I. Veliký, francký král a římský císař, dokonce vysadit v královských zahradách. Kolínská, kterou používal Napoleon Bonaparte, obsahovala rozmarýn. Tahle voňavá rostlina se rovněž stala tématem mnoha básní a dokonce ji v pěti ze svých her zmínil sám velký Shakespeare.
Rosa moře
Rozmarýn představuje symbol vzpomínky a tak není divu, že se zemřelým na pohřbu vkládala do rukou snítka rozmarýnu. Ovšem představuje také symbol štěstí, věrnosti a lásky, proto ho často mívaly nevěsty během svatebního dne, ať již na šatech, ve vlasech nebo jako ozdobu. Vypráví se, že rozmarýn měl původně bílé květy, které se proměnily v modré, když na něj Panna Marie položila svůj plášť při odpočinku na cestě do Egypta.
Jméno rozmarýn pochází z latinského ,,rosmarinus officinalis“, rozmarýn lékařský, přičemž ros znamená rosa a marinus moře. Název pravděpodobně vychází z faktu, že rozmarýnový keřík, správně polokeř, je doma na pobřeží Severní Afriky a Středomoří. I proto se o něm říká, že roste všude tam, kde je slyšet moře. Pochází tedy ze suchých, kamenitých, ale hlavně horkých přímořských oblastí a díky tomu u nás venku nepřezimuje. Pěstuje se v přenosných nádobách, které je možné nechat od jara do podzimu v zahradě, zimu ale musí přečkat na okenním parapetu.
Rozmarýn na talíři
Nejčastěji se s rozmarýnem setkáte v kuchyni, ať již čerstvým či sušeným. Je vynikajícím společníkem různých pečených mas, napomáhá jejich lepšímu trávení. Přidává se také do luštěnin, protože zabraňuje nadýmání. Dělají se z něj mašlovačky na potírání mas během grilování. Vynikající je v bylinkových olejích nebo octech a je součástí provensálského koření. Zacházejte s ním ale opatrně, je velmi aromatický a při větší dávce by jídlu dodal spíš hořce nepříjemnou chuť. Z rozmarýnu si můžete připravit i čaj, který vás zbaví bolestí v oblasti žlučníku a žaludku a stejně tak již zmíněného nadýmání a špatného trávení.
Rozmarýnová krása
Rozmarýn má široké použití i v kosmetice. Prokrvuje pokožku, takže ho najdete například v krémech proti celulitidě. Osvěžuje v mýdlech, vodě po holení nebo v pleťových vodách. Jako součást vlasové kosmetiky dokáže divy nejenom s vlasovou pokožkou, zbavuje ji lupů, ale i s vlasy samotnými. Vyživuje vlasové kořínky a vlasům dodává vitalitu. A co teprve rozmarýnová koupel, která vás zbaví únavy a vyčerpání, aktivuje krevní oběh, podporuje látkovou výměnu a zlepšuje nedostatečně prokrvenou, studenou pokožku.
Rozmarýn a zdraví
Bylinka napomáhá lepšímu trávení i chuti k jídlu. Ulevuje od křečí v břiše a zlepšuje prokrvení v oblasti malé pánve i průtok krve v cévách zásobujících srdeční sval. Kromě toho snižuje pocity únavy a uklidňuje. Zlepšuje krevní oběh a působí jako přírodní antiseptikum. Rozmarýn prý také zlepšuje soustředění a posiluje paměť.
Text: Julie Čermáková
Foto: Couleur, Pixabay license