V práci nic nešlo podle plánu, autobus měl zpoždění a nakonec jste zakopli a narazili si palec u nohy. Výsledek? Špatná nálada. Jenže tohle rozpoložení mysli má horší pověst, než by si zasloužilo. V určitých situacích totiž může být užitečnější než dobrá nálada.
Všechno vás otravuje, máte špatnou náladu a nejraději byste si zalezli pod peřinu, ale musíte na pracovní schůzku? A světe div se, najednou vás při jednání napadají samé skvělé nápady a pohotovými reakcemi jenom hýříte? Náhoda? Nejspíš ne. Špatná nálada totiž není zdaleka tak negativní jako její pověst. Právě naopak: V určitých situacích může být dokonce užitečná.
Špatná nálada jako experiment
Sociální psycholog Joseph Paul Forgas z Univerzity Nového Jižního Walesu v australském Sydney provedl sérii experimentů, jejímž prostřednictvím chtěl zjistit, jak špatná nálada ovlivňuje naše myšlení a chování. Zkoumal otázku: Ovlivňuje naše nálada skutečně naše myšlenkové procesy? A pokud ano, jak? Zaměřil se na to, zda má naše aktuální nálada, ať už pozitivní, nebo negativní, opravdu znatelný vliv na náš výkon v každodenních úkolech.
Tento jev testoval v několika experimentech. Jejich účastníky mimo jiné požádal, aby formulovali přesvědčivé argumenty. Výsledek: ti, kteří měli špatnou náladu, podávali výrazně lepší výkony a předkládali silnější argumenty, zatímco ti, kteří měli náladu dobrou, argumentovali povrchněji. A to fungovalo nejen v osobních rozhovorech, ale i v online konverzacích.
Špatná nálada nepřináší jen nevýhody
I když to zní divně, špatná nálada v nás může ve skutečnosti zvýšit produktivitu. Jde o to, že se náš způsob myšlení přizpůsobuje naší náladě. Když ji máme dobrou, směřujeme spíš k abstraktnějšímu a kreativnějšímu myšlení, což bývá užitečné v známých, jednoduchých nebo společenských situacích.
Pokud však chceme myslet konkrétně a detailně, potřebujeme špatnou náladu. Naše myšlenkové pochody v takovém rozpoložení jsou ideální pro složité a problematické úkoly, protože myslíme víc analyticky. Naše „nabručené já“ je soustředěnější a mnohem rychleji se přizpůsobují neznámým situacím než naše „šťastné já“.
Určitě to znáte z vlastní zkušenosti. Když jste podráždění nebo naštvaní, často máte spoustu energie, kterou potřebujete takzvaně vybít. Tou nejjednodušší činností je úklid, práce na zahradě nebo třídění věcí. A světe div se, v takovém rozpoložení nám jdou věci mnohem rychleji od ruky, než ve dnech, kdy máme opravdu dobrou náladu.
Takže se máme pořád mračit?
Samozřejmě že ne. Dobrá nálada má přece spoustu výhod. Podporuje kreativní myšlení, otevírá nás novým věcem a je obzvláště důležitá pro úspěšné sociální interakce – zejména v každodenním životě nebo v práci.
Odteď už ale víte, že špatná nálada není zas až takové zlo a lze ji otočit ku prospěchu věci. Špatná nálada tak nemusí být vždy nepřítel, ale někdy přesně to, co potřebujeme.