Chůze naboso doma může být zdravá. Ale taky nemusí. Odborníci varují, že tenhle zvyk, který se na první pohled tváří jako přirozený návrat k tělu, může některým lidem víc uškodit než prospět. Kde je hranice mezi přirozeností a zbytečným rizikem?
Co říká věda: chůze naboso není jen „pocit svobody“
V posledních letech se čím dál častěji mluví o výhodách chůze naboso, a to nejenom venku, ale i doma. Fyzioterapeuti a ortopedi připouštějí, že pro některé lidi může být chůze na boso skutečně prospěšná. Aktivuje totiž hluboké svaly, podporuje rovnováhu, pomáhá správnému držení těla a dokonce zklidňuje nervový systém.
Podle doktora Roberta Conenella, klinického podiatra z jihokalifornského Orangeburgu, chodidla potřebují stimulaci, jelikož v uzavřené obuvi bývají přetížená a ochablá. Chůze naboso jim může pomoci znovu „ožít“. Podobný názor zastává i doktor Jonathan Kaplan, ortoped a specialista na kotníky z amerického Hoag Orthopaedic Institutu. Tvrdí, že základní výhodou chůze naboso je fakt, že teoreticky více obnovuje náš „přirozený“ vzorec chůze, známý také jako naše chůze. Chůze bez bot aktivuje smyslové receptory, zlepšuje koordinaci a pomáhá snížit stres. Dokonce existuje fenomén tzv. groundingu, který propojuje chůzi na boso s lepším spánkem a nižší úrovní zánětlivých látek v těle.
Jenže… nejsme všichni stejní
To, co funguje u sportovců nebo mladých lidí s pevnými klouby, může být problém pro ty ostatní.
Jak podotýká v rozhovoru pro magazín TIME lékařka Priya Parthasarathyová z podiatrické kliniky v marylandském Silver Spring, chůze na boso zvyšuje riziko přetížení paty, nártu a Achillovy šlachy, zvlášť u lidí zvyklých na tvrdé boty nebo u těch, kteří mají nevhodný styl chůze. Časté komplikace zahrnují například plantar fasciitis (zánět vazivového pruhu v chodidle) nebo bolest metatarzů (nártní kosti).
Dalším úskalím chůze na boso mohou být infekce, záděry nebo plísně. Ani v domácím prostředí není podlaha vždy bezpečná. Zejména v koupelně či kuchyni bývá kluzká, mokrá nebo špinavá. Nepříjemnosti může způsobit i jeden neviditelný drobek na dlažbě.
Pro koho je chůze naboso doma nevhodná?
Pozor by si měli dát lidé s cukrovkou, kteří mají vlivem tohoto onemocnění sníženou citlivost chodidel a vyšší riziko infekce. Rozhodně by naboso neměli chodit staří lidé a všichni ostatní, jenž trpí závratěmi. Hrozí jim totiž pád či případný úraz. Chůze na boso není vhodná ani pro všechny, kteří trpí nějakou ortopedickou vadou, například výrazným propadem klenby. Pantofle by rozhodně měli nosit i lidé s plísněmi, bradavicemi nebo otevřenými rankami na nohou.
Zkrátka, chůze naboso není pro každého. Vždycky záleží na zdravotním stavu, kvalitě podlahy a délce chůze.
Bezpečná chůze naboso
Pokud chcete zkusit chodit doma naboso a přitom se vyhnout riziku potíží, zkuste to následujícím způsobem. V první řadě se ujistěte, že je vaše podlaha zcela čistá. Chůzi na boso je vhodné trénovat prvních pár dní jen několik minut denně. Přitom sledujte, jestli vás nebolí paty, nárty nebo záda. Pokud to jde, střídejte povrchy: koberec, dřevo, lino. Vyhýbejte se studeným, tvrdým a kluzkým podlahám. Jestliže vám chůze na boso nesedí, vyzkoušejte minimalistické domácí pantofle, tedy takové, které mají slabou podrážku. Rovněž sledujte signály těla. Jestli cítíte bolest, neignorujte ji. Chůze naboso má pomáhat, ne bolet. Rozhodně se nejedná o univerzální doporučení, jelikož pro některé lidi může znamenat víc škody než užitku.
