Meteosenzitivita o sobě dává vědět hlavně na jaře, kdy je počasí jako na houpačce. Blíží se bouřka a vaše hlava připomíná včelín. Klesne tlak a vy máte pocit, jako by vás někdo dusil. Jak to, že někteří lidé fungují lépe než meteostanice…
Bolí mě klouby, to zas bude změna počasí, stěžovala si pravidelně moje devadesátiletá prababička. Jako malá holka jsem tomu nevěnovala pozornost, dokud mě ovšem meteosenzitivita nedostihla také. Před změnou tlaku mě už několik let trápí jizvy a páteř.
O co jde
Meteosenzitivita je zvýšená citlivost na změny počasí. Nejčastěji se projevuje bolestmi hlavy a kloubů. Sice se říká, že trápí hlavně lidi ve vyšším věku, ale v dnešní době rozhodně není výjimkou, že si na ni stěžují i třicátníci. A pozor, není to jenom o tom, že reagujeme na pokles či vzestup atmosférického tlaku, ale nepříjemné stavy, ať již psychické či fyzické, dokáže vyvolat i podzimní deštivé počasí a pošmourné dni, letní ubíjející horko, nepříjemný vítr a to nemluvě o obdobích, kdy je měsíc v úplňku.
Máte nízký tlak? Pak vám nejspíš nedělají dobře letní vedra. Přesně naopak to mají hypertonici, lidé trpící vysokým krevním tlakem, pro které jsou naopak nebezpečné příliš nízké teploty. Vlivem zúžení cév a následného nedostatečného prokrvení orgánů jim totiž hrozí infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda. Infarkt ale hrozí lidem s oběhovými potížemi i v případě prudkého poklesu tlaku před bouřkou, včetně již zmíněných bolestí hlavy mnohdy přecházejících v až migrenózní stavy. Chlad, vlhko a pošmourno ovlivňují i psychiku, potíže s klouby a dýchací problémy. Obecně se nejlépe cítíme v tlakové výši, kdy je pěkné počasí bez větru.
Proti přírodě
Prababičku sice bolely klouby, ale ve svém požehnaném věku na to měla tak trochu nárok. Své potíže ,,sváděla“ na počasí hlavně proto, že jí bylo stydno přiznat, že je nemocná, jelikož celý život téměř nezastonala. Současná zvyšující se citlivost na počasí vychází podle odborníků z faktu, že jsme přestali akceptovat přírodu a její zákonitosti. V autě používáme v létě klimatizaci, v práci klimatizujeme o sto šest a dokonce se už chladíme i doma. V zimě naopak jezdíme přetopenými dopravními prostředky a v bytě se nedá vydržet, protože jsme knoflíky od topení otočili na maximum. Ale to není všechno. Vyvíjíme naprosto stejnou pracovní aktivitu v létě i v zimě, jedeme pořád na plné obrátky a logicky tak vydáváme podstatně více energie, zatímco naši předci pracovali od jara do podzimu a v zimě odpočívali a nabírali sílu. Tím, jak žijeme my, jsme vypadli z koloběhu přírody a přestali jsme se jí pravidelně přizpůsobovat. V podstatě tím jdeme i proti vlastnímu organismu, čímž mu způsobujeme zbytečnou zátěž.
Meteosenzitivita chce předpověď počasí
Někteří z nás sledují počasí podle toho, aby se přiměřeně oblékli či si nezapomněli přihodit do tašky nebo kabelky deštník. Lidé se zdravotními problémy, nejčastěji s oběhovými, dýchacími nebo nervovými by podle odborníků měli sledovat i biometeorologickou předpověď, v níž se udávají stupně zátěže, od 1 do 3.
Neskákej uhřátá do té studené vody – nabádali mě rodiče celé dětství, a nikdy nezapomněli dodat, že by to nemuselo vydržet moje srdce. Když se nad tím zamyslíte, je to v podstatě to samé, jenom naopak, jako když vyjdete z klimatizované kanceláře do sluncem rozpálené ulice. V první chvíli se nemůžete skoro ani nadechnout, u některých citlivějších jedinců tento prudký přechod vede dokonce ke zvýšení krevního tlaku a slabosti. A potíže se nám při obdobných teplotních šocích nevyhýbají ani v zimě.
A mimochodem, vlastně nemusíte být ani nemocní, stačí jenom, když si uvědomíte, nakolik vás unaví nepříjemné letní dusno, ubíjející vedro a smog nebo vám sychravo a mlhy vezmou dobrou náladu.
Přežít jaro a podzim
To si říkají všichni ti, kteří se potýkají se žaludečními vředy, krvácejícími dásněmi nebo migrénami, a samozřejmě lidé, náchylnější k sezónním depresím. Proč skutečně nás tyto orgány zlobí právě v těchto ročních obdobích, nikdo nedokáže s naprostou jistotou říci, ale možná je zde spojení v tom, že podzim a zima jsou navíc charakteristické nedostatkem světla, jenž je pro nás zcela zásadní. Světlo totiž povzbuzuje mozkovou činnost, která je například při ranním vstávání za šera nebo dokonce za tmy v útlumu. Mluvíme přesně o té chvíli, kdy si po ránu řeknete, dneska se vůbec nemohu probrat… Meteosenzitivita vyhání řadu lidí na podzim a na jaře za sluncem, aby takzvaně dobili baterky pro zimní zamračený nečas a na jaře se naopak snáz oklepali po únavné zimě.
Jak se zbavit citlivosti na počasí
Stejně jako každý reaguje na počasí jinak, každému pomáhá něco jiného. Hodně záleží na tom, jakou máte povahu. Jste optimisté, nebo spíš pesimisté? V prvním případě vás při pohledu z okna na letní déšť nejspíš napadne, to je fajn, že prší, krásně se vyčistí vzduch, v případě druhém otráveně podotknete, panebože zase lije, to mám po náladě. A je to! Máte po náladě, protože jste si to zkrátka tak naprogramovali. Takže chce to přidat více optimismu a výkyvy počasí zvládnete s přehledem.
Každopádně si můžete pomoci i konkrétními kroky. Dobře vám udělá čerstvý vzduch. Vydejte se na malou procházku, cestou z nebo do práce vystupte o stanici dřív a dojděte pěšky. Pohyb vám rozproudí krevní oběh a získáte více energie. Už teď můžete začít s otužováním, které se vám bude na podzim hodit. Snažte se dostatečně dlouho spát, ale pozor nepřespávat! Ideálních je tak 7 až 8 hodin spánku. Nedílnou součástí prevence je zdravá strava, zařaďte do jídelníčku více vitaminů a minerálů, nejlépe v přírodní formě.
Text: Julie Čermáková
Foto: Prostooleh – www.freepik.com